Bůh mi změnil moji sexualitu

Zkrácený a upravený přepis svědectví natočeného pro Radio7:

Byla jsem lesbičkou, ale Pán Bůh mi změnil život. Jmenuju se Kristýna. Chtěla bych s vámi sdílet svůj příběh se šťastným koncem.

Moje dětství

Vyrůstala jsem v nevěřící rodině. Babička s dědou chodívali do katolického kostela, kde dědeček hrával na varhany. Nejlepší bylo, když jsem mohla sedět vedle něho, a pak si vystát frontu na oplatek. V sedmi letech jsem nechala pokřtít v katolickém kostele, byla jsem s katolíky dokonce i na táboře, ale vlastně mi to nic nedalo. Až do dospělosti jsem měla křesťany za slušné lidi, kteří chodí v neděli do kostela, a když udělají nějaký hřích, tak se jdou vyzpovídat. Pan farář jim řekne, ať se pomodlí a jdou dál. V tomhle domnění jsem žila.

Životem jsem se plácala …

Když mi bylo 10 let, tak se naši rozvedli. Veškerý volný čas jsem po škole trávila venku se staršíma kamarádama. Takže jsem poměrně brzo poznala, co jsou to cigarety a alkohol. Prvního kluka jsem měla ve 14-ti letech, byla jsem s ním tři roky. Pak se mi ale stala taková hodně zvláštní věc, že jsem začala něco cítit ke své mistrové na škole. Probíraly jsme to spolu a nakonec jsem se do ní zamilovala. S klukem jsem se později rozešla a zjistila jsem, že mě přitahují ženy. Od 18-ti let jsem měla jen vztah se ženami. Životem jsem se docela plácala, připadala jsem si často tak nějak k ničemu. A furt jsem nevěděla, co s tím. Byla jsem hodně náladová, přecitlivělá, úzkostlivá, všechno jsem řešila. Zkoušela jsem přes sebelásku, usmívat se na sebe pokaždé, když jdu kolem zrcadla, ale to mě ještě víc deprimovalo. Lehce jsem přičichla k okultním věcem, měla jsem tarotové karty apod.

Setkání s Danem

Zhruba před dvěma lety jsem si jednou v práci začala povídat s kolegou Danem Nikdy jsme se moc nekamarádili, moc jsme se nebavili, on mi přišel takovej slušnej, až moc pracovitej.. Mluvil o svém životě s Pánem Bohem a vyvrátil mi můj názor o křesťanech. Jsou i křesťané, kteří žijí živou víru s Kristem. Také mi řekl dobrou zprávu, evangelium. Celkem mluvil celé dvě hodiny! O víkendu jsem nad tím hodně přemýšlela a uvěřila tomu, že nelhal.
Začala jsem se s Danem a jeho rodinou více kamarádit. Bylo to zvláštní v tom, že já jsem takovéhle kamarády nikdy neměla. My jsme si povídali o všem, a nejenom o Bohu, ale úplně o všem. Bylo mě s nima dobře, cítila jsem se s nimi přijatá, až mi to přišlo neuvěřitelný. Jednou mě vzali mě i do sboru a tam to přijetí bylo ještě větší. Lidi se na mě usmívali, podávali mi ruku. Chvály byly nádherný, i to Boží slovo, to bylo úplně jiný než u katolíků. Tam mi bylo moc dobře.

Rozhodnutí

Všechno se mi to tak nějak honilo hlavou a pak jsem se rozhodla a šla v práci za Danem: „Dane, já jsem se rozhodla, že chci poznat Boha, a chtěla jsem tě poprosit, jestli bys mi na té cestě mohl nějak pomoct.“ Danovi se úplně rozzářily očička a řekl mi: „No to je úžasná zpráva, já mám mnohem větší radost, než když jsem si koupil auto před týdnem!“
Pak se za mě se svou ženou a ještě s jedním mužem modlili. Bylo to moc příjemný. Sama jsem pak k Pánu Ježíši promluvila a řekla jsem mu, že mu věřím, co pro mě udělal, a že vím, že má pro mě nachystaný to, co si ani nedokážu představit. Pak jsem ho poprosila, aby přišel do mého života.

Cítila jsem Boží přítomnost

Nedlouho na to jsem měla narozeniny a to bylo poprvé, kdy já jsem fyzicky cítila Boží přítomnost. Bylo to pro mě neuvěřitelný, celý svůj narozeninový den jsem byla úplně plná lásky, láska musela ze mě úplně stříkat všude kolem. Byla jsem neskutečně šťastná a vůbec jsem nevěděla, jak je to možný. Věděla jsem, že to není ze mě, že za to nemůžu já. Uvědomila jsem, že tohle rozhodnutí, který jsem udělala, bylo to nejsvobodnější rozhodnutí, které jsem za celý život udělala.

Konec kouření

Asi jeden až dva měsíce po narozeninách se stala další šílená věc. Já jsem byla silnej kuřák, kouřila jsem třináct let. Jednoho rána jsem se probudila a uvědomila si, že už nechci kouřit! A cítila při tom neskutečnou svobodu. A tak už jsem si od té doby už nikdy nezakouřila. Ani jeden den jsem neměla absťák.

Nová přítelkyně

Stále jsem měla kromě Boha potřebu fyzický lásky. Takže jsem si našla přítelkyni. Hned na začátku jsem jí řekla: „Víš, já začínám dva nový vztahy. Jeden s tebou, a jeden s Ježíšem.“. Trochu jí to zaskočilo, ale zareagovala: „Jo v pohodě, když ti to pomáhá, já s tím problém nemám, jenom mě do toho netahej.“
Začala jsem chodit na domácí skupinky s křesťan a tak viděla, jak jsem povzbuzená, když jsem přijela domů. Nedělní bohoslužby jsem pravidelně vynechávala, protože jsem chtěla trávit čas s přítelkyní. Na skupinkách ostatní věděli, že mám přítelkyni, ale nikdy mě nikdo neodsoudil. A kazatel mi řekl, že homosexualita není podle Božího slova v pořádku. Tak jenom abych to věděla. Ani mě nenapadlo, že se přítelkyně musím zbavit a že se musím nějak přeorientovat. Měla jsem moc krásnej vztah a já jsem stoprocentně přesvědčená, že byl tak hezkej, protože mě už Bůh formoval. Začal mě měnit, dával mi pokoj a začal mizet strach a i moje nejistota.

Tohle není tvoje cesta!

Hodně věcí si uvědomuje člověk až zpětně. Měla jsem dredy a piercing a najednou jsem měla touhu ten piercing okamžitě sundat a rozčesat si dredy. Najednou jsem dostala touhu pozvat do té své samoty Pána Ježíše. Víc jsem začala číst Bibli i modlit se. Jednou jsem se se modlila k Pánu Ježíši, aby vedl můj život, že on ví nejlíp, kudy mám jít, a že chci, aby mě vedl, že věřím tomu, že má pro mě tu nejlepší cestu. Přitom jsem podvědomě věděla, že vlastně jdu jakoby tou svojí cestou a že to není úplně správný. A najednou slyším: „Tohle není tvoje cesta!“ Úplně jsem se zarazila, podívala se kolem sebe a hledala, kdo to řekl, protože já to nebyla. Sama bych ani nic takového neřekla. Začala jsem přemýšlet a po chvíli mi bylo jasný, co se děje. Já jsem věděla, že sedím na dvou židlích a že tohle to je nabídka pro mě od Ježíše: Jít za ním! Musela jsem se rozhodnout, buďto odejít z fungujícího vztahu, a nebo věřit Ježíši a jít za ním. Rozhodla jsem se, že půjdu za Ním. Bylo to moje asi nejtěžší rozhodnutí v mým životě. Opravdu jsem odešla a vůbec nechápu, jak jsem to mohla ustát. Bůh mi dal tolik síly a tolik lásky, abych mohla odejít, a to i přes to, že jsem jí stále milovala. Věřila jsem, že Ježíš má pro mě něco lepšího.

Rozchod a změna sexuality

Takže jsem od přítelkyně odešla, což ona samozřejmě nemohla pochopit a tak ten rozchod byl dost drsnej. Po tomto rozhodnutí a kroku mi Bůh změnil moji sexualitu. Ženu už mě tedy nepřitahují. Takže jsem teď sama, na samotě u lesa, a mám spoustu času být s Bohem, poznávat jeho Boží charakter, poznávat svojí novou identitu v Kristu. Trávím čas s křesťany a vlastně nechávám se měnit a formovat. Dostala jsem větší trpělivost a zaslíbení věčného života a Jeho dědictví.

Doplňující otázky ke svědectví:

1. Jak dlouho jsi byla lesbičkou?

12let.

2. Přitahovaly tě ženy již od dětství?

V pubertě jsme s kamarádkami zkoušely trochu „experimentovat“. Cítila jsem se z toho zvláštně a jako jediné mi to nepřišlo moc vtipné. Ale proto, že jsem neměla povědomí o homosexualitě, neřešila jsem to. Až s tou zmiňovanou mistrovou se to vnímání změnilo.

3. Vnímala jsi, že přitažlivost stejného pohlaví je normální či nikoliv?

Ano, přišlo mi to normální. Zřídka jsem se setkala s odsouzením.

4. Snažila ses hledat cesty, jak „z toho ven“? Myslíš, že něco z toho funguje?

Cestu, jak ven z homosexuality jsem nehledala, právě proto, že jsem si připadala normální. A každý člověk touží po tom být milován a milovat a zažívat lidskou blízkost. I přesto, že jsem toto všechno měla, stále mi chyběl smysl života, pokoj, naplnění a láska, kterou člověk neumí dát a to jsem hledala.
Myslím si, že bez Boha by hledání „jak z toho ven“, potlačování své touhy, nebo osoby, nemělo absolutně kladný dopad.

5. Byla jsi zapojená i do aktivit na „manželství pro všechny“, tedy i pro homosexuály, a proč?

Ano, chodila jsem s peticí pro manželství pro všechny a dávala ji podepisovat kolegům v práci. Protože jsem chtěla mít do budoucna rodinu s právy i povinnostmi. Důvody byly jasné. I heterosexuální rodiny nejsou dokonalé, tak proč to neumožnit i homosexuálům? Teď sama vidím, jak to bylo sobecké. Odepřela bych dítěti právo, minimálně na jednoho vlastního rodiče. Boží záměr s rodinou je dokonalý.

6. Co by jsi chtěla vzkázat současným homosexuálům?

Bůh Tě miluje úplně stejně jako mě, nemusíš hledat nikde jinde lásku, protože ta největší láska, kterou ti nemůže dát žádný člověk, ať je to muž nebo žena, Ti může dát jedině Bůh. Vím to moc dobře z vlastní zkušenosti. Bůh klepe na dveře, za kterými stojíš, a stačí mu jenom otevřít a pozvat Ho dál.