Nebeské brány

Když nás nedávno navštívila Olga z Kyjeva (ještě se o tom časem rozepíšu více), padla řeč na nebeský portál (bránu), který (v duchovní oblasti) viděla v našem centru. Když budu upřímný, tak jsem o ničem takovém nikdy neslyšel a tak jsem zahloubal do Písma, abych k tomu našel více informací a toto jsem našel: (text v citacích je zvýrazněn autorem tohoto článku)

On však přikázal oblakům nahoře, otevřel nebeské brány a seslal na ně manu k jídlu, dal jim nebeské zrno. (Žalm 78:23-24)

Dorazil na jedno místo a přenocoval tam, protože slunce zapadlo. Vzal na tom místě nějaký kámen, dal si ho pod hlavu a na tom místě ulehl. A měl sen: Hle, na zemi stál žebřík, jehož vrchol dosahoval do nebes. A hle, po něm vystupovali a sestupovali Boží andělé. Vtom nad ním stál Hospodin a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu. Tvého potomstva bude jako prachu země. Rozhojníš se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém semeni budou požehnány všechny čeledi země. A hle, já jsem s tebou. Budu tě chránit, kamkoli půjdeš a přivedu tě zpět do této země, protože tě neopustím, dokud nevykonám to, co jsem ti řekl. Když se Jákob probral ze spánku, řekl: Jistě je na tomto místě Hospodin a já jsem to nevěděl. Bál se a řekl: Jak hrozné je toto místo! Cožpak to není dům Boží? Není to nebeská brána? (Genesis 28:11-17)

A (Ježíš) mu řekl: „ Amen, amen, pravím vám, od nynějška uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“ (Jan 1:51)

Druhého dne, když oni byli na cestě a blížili se k městu, vystoupil Petr na střechu domu, aby se kolem poledne pomodlil. Dostal hlad a chtěl se najíst. Zatímco mu připravovali jídlo, ocitl se ve vytržení: vidí otevřené nebe, z nějž k němu sestupuje jakási nádoba jako veliká plachta, za čtyři rohy svázaná a spouštěná k zemi. V ní byli všichni čtvernožci, dravá zvěř, zemští plazi i nebeští ptáci. I zazněl k němu hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“ (Evangelium podle Jana 1:51)

Potom jsem uviděl: Hle, otevřené dveře v nebi, a ten první hlas, který jsem uslyšel jako zvuk polnice mluvící se mnou, říkal: „Vystup sem a ukážu ti, co se má stát potom. “ (Zjevení Janovo 4:1)

A uviděl jsem otevřené nebe, a hle, bílý kůň, a ten, kdo na něm seděl, se jmenoval Věrný a Pravý; spravedlivě soudí a bojuje. (Zjevení Janovo 19:11)

Když byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle, otevřela se mu nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. (Evangelium podle Matouše 3:16 resp. Evangelium podle Lukáše 3:21)

I stalo se ve třicátém roce ve čtvrtém měsíci, pátého dne toho měsíce, když jsem byl mezi vyhnanci u řeky Kebaru, že se otevřela nebesa a spatřil jsem Boží vidění. (Ezechiel 1:1)

Jak vidíme, existují místa nebo situace, kdy se nebe otevírá, a to jak v Novém i Starém zákoně k různým důvodům:

  • sestoupení many
  • cestování andělů
  • sestoupení nádoby (obraz)
  • prostup hlasu
  • sestup Ducha svatého
  • průhled do nebe

Osobně věřím, že tato místa vznikají a zanikají, že nejde o nic stálého resp. pevného.
Je možné, aby vznikala i v okolí vašich domovů či modliteben? Nevím … možná … určitě je možné se za to modlit :).
Možná, že míst s otevřeným nebem je kolem nás více, než bychom čekali  :).
Abychom je viděli, potřebujeme k tomu duchovní zrak … ale o tom zas v jiném příspěvku. 

Vít Pechanec
autor není teolog, ale věří, že je teofil