Potkal jsem Ježíše i démona

 

Stylisticky upravený přepis rozhovoru:

Honza: Já jsem Honza a mám tady vedle sebe syna, dneska už jedenáctiletýho. Já jsem v minulosti pil, fetoval a byl jsem v jedné komunitě, kde jsem začal hledat Pána a vracel jsem za dětma domů. Doma jsem se občas modlil a Jindra to slyšel. Tenkrát mu byly 4 roky. Tak jsem s tím bojoval a Pán Bůh mě zachránil a vyvedl z toho. Oba naše syny nám vzali do Klokánku.
A teď předávám slovo synu Jindřichovi, který vám poví svědectví, které se mu stalo v jeho 4 letech v Klokánku.

Moderátor: Takže, co se stalo, co si pamatuješ? Dneska je ti 11, takže se to stalo před 7 lety. I přes tu dlouhou dobu, tak je to viditelně taková hluboká vzpomínka. Tak co jsi zažil v té době?

Jindřišek: Takže když k nám jel táta, tak se tam modlil a já si to zapamatoval. A pak mě odvezli do Klokánku a tam jsem měl obrovský strachy. A přišel na mě démon.

Moderátor: Jak jsi poznal, že to je démon? Bylo to něco děsivýho? Jak vypadal?

Jindříšek: Byl takovej červenej, neměl nohy, do půlky těla měl vír. Byla tam nějaká lebka v tom víru. Měl normálně břicho a ruce.

Moderátor: A to jsi normálně viděl svýma očima, nebo sis to představoval?

Jindříšek: To jsem viděl svejma očima.

Moderátor: Působilo to tedy asi děsivě?

Jindříšek: Jojo.

Moderátor: A tak ses hodně bál?

Jindříšek: Jo.

Moderátor: A co jsi teda udělal, když jsi tohle uviděl? Tohle člověk běžně nevidí.

Honza: Řekni, co jsi měl na výběr.

Moderátor: Jaké jsi měl možnosti, co můžeš udělat? Co tě napadlo v tu chvíli?

Jindříšek: Vyskočit z okna. Zastřelit se. A mě pak napadlo to modlení tátovo.

Moderátor: Jak jsi to dříve u něho slyšel?

Jindříšek: Jo. A tak jsem řekl: „Pane Ježíši, prosím. Amen.“ A nejednou se objevil Ježíš.

Moderátor: Můžeš ho popsat, jak vypadal?

Jindříšek: Byl takovej světlej. Měl takový bílý šaty, rozvlnitý vlasy, vousy. A neviděl jsem mu do obličeje, protože to strašně zářilo. A On zastavil čas a řekl mi, ať jdu na koberec.

Moderátor: Jak jsi poznal, že zastavil čas? On to řekl?

Jindříšek: On to řekl, takhle udělal rukou a ten démon vůbec nikam nemohl.

Moderátor: Jako se zastavil a nehýbal se. Ale Ježíš se hýbal.

Jindříšek: Jo. A On mi řekl, ať jdu na ten koberec. A já jsem mu řekl, že nejdu, že mám strašnej strach. A On na mě dal ruku a řekl, ať vstanu a já vstal. Řekl jsem, že udělám pro Něho cokoliv, co bude chtít. A šel jsem na ten koberec. Tam se udělal takovej průhlednej štít. Šel pak na toho démona, na toho šáhl a udělal se z toho démona popel. Ježíš pak zmizel a řekl mi, že se můžu vrátit zpátky do postele. A měl jsem takovej obrovitánskej klid.

Moderátor: Takže dneska už nemáš pochyby o existenci Ježíše, když jsi ho osobně potkal.

Jindříšek: Nemám pochyb.

Moderátor: Ani nemáš pochyby o existenci démonů?

Jindříšek: Ano

Moderátor: Tak to je super, moc ti děkujeme za rozhovor.

Honza: To je všechno pravda.

 

Rozhovor vedl Vítek Pechanec.